Kniha Artificial Hells představuje první historický a teoretický přehled společensky angažovaného participačního umění. Claire Bishop se plynule pohybuje po trajektorii dvacátého století a prozkoumává klíčové momenty ve vývoji estetiky participace. Je jednou z mála, kdo zpochybňuje politické a estetické ambice participačního umění. V knize nejen zkoumá emancipační tvrzení těchto projektů, ale také poskytuje alternativu k etickým (spíše než uměleckým) kritériím těchto uměleckých děl. V knize Artificial Hells se snaží prosadit méně „předpisový“ přístup k umění a politice, a volá po přesvědčivější, odvážnější a znepokojivější formě participačního umění a kritiky.